NORSKÉ OBRÁZKY  (1992)
Souostroví Lofoty a Vesteråly

MICHAEL STANOVSKÝ

NORSKO • Hory • Oslo • Nordkap • Lofoty a Vesteråly

V devadesátých letech jsem se dostal na sever Evropy. Vyfotil jsem tam pár obrázků, v Norsku na černobílý, na Islandu pak barevný film. Tehdejší fotky nejsou nic moc, ale v našich krajích to byla exotika. Po dlouhých letech abstinence to pro nás byl celý Sever naprostá exotika, dálava, polární kruh, nejsevernější místo Evropy. Z nadšení, nevědomosti a zároveň netušených možností v letech dalších jsem zplodil tyhle stránky „Islandskej kraj“ a „Norské obrázky“, které dnes vzbuzují spíš úsměv, ale jsou obrazem doby svého vzniku. Tak je tak také berte. Už jsem je chtěl smazat, ale bylo mi to líto. DÍKY.

Od těch dob jsem se tam dostal nesčíslněkrát, vyfotil mnoho lepších fotek, ale to už je jiná kapitola. Třeba to sem dám také. Nějaké mé čundry do Laponska naleznete tady www.severskelisty.cz/michalovyexpedice.

Souostroví Lofoten (česky Lofoty) navazuje na podobné souostroví Vesterålen (česky Vesteråly).

Zlé jazyky tvrdí, že tu 28 dní v roce prší. Není divu. Golfský proud dělá divy. Je teplý asi 12 až 14 stupňů, dost ohřívá okolí. Například v těchto zeměpisných šířkách Botnický záliv zamrzá. Golfský proud, díky své teplotě, zvyšuje cirkulaci vzduchu, zvětšuje se odpařování vody z moře a oblačnost. Potom stačí nějaký kopec a prší a prší a prší.

Souostroví je nádherně skalnaté, divoké. Jeho mořské okolí má být plné vírů – známých Malmströmů. Také dáreček od Golfského proudu.

 

Souostroví Vesteråly

Vesteråly jsou severněji než Lofoty. Než je projedete po cestě krále Olava, dost si užijete. Mezi ostrovy jsou nádherné mosty, mezi oběma soustrovími jezdí trajekt a na poslední ostrůvek Lofot jedete dokonce podmořským tunelem. Mosty se zvedají hrozně vysoko, aby pod nimi mohly jezdit námořní lodě.

Souostroví Lofoty

Lofoty se skládají z řady ostrovů. Od severu to jsou Austvågøy, Vestvågøy, Flagstadøya a Moskenesøya. Silnice je zprvu široká, pak už ne. Čím jste dál, tím se stávává silnice užší, až jednoproudovou. Ale pořád je to E10.

Na Lofotech bydlí převážně rybáři. Lodičky najdete zaparkované úplně všude.

První pohled na Lofoten ukáže žasnoucímu oku především neobyčejné množství balvanů v nejrůznějších kombinacích, jsou nadobro lysé a zlatově hnědé na mléčně opálové hladině vody, a jen místy jim v podpaží vyrážejí trsy tuhé trávy.… Řekne se holá skála, ale člověk má spíš dojem něčeho překypujícího, strašné hojnosti a bujnosti, marná sláva, každé důkladné tvoření pracuje s nadbytkem, a bez vydatné fantasie se nedají dělat ani hory. Proto musí člověk jet až na Lofoten, aby viděl, co se dá udělat z každé látky, i když je to materiál tak těžký jako žula, rula, svor a prahorní břidlice.

Karel Čapek, Cesta na sever

Rybářské městečko Å

Na úplném konci souostroví, dál už ani cesta nevede, je malé rybářské městečko s nejkratším názvem na světě – Å. Píše se to jako „A s kroužkem“ a čte se to jako dlouhé Ó“.
Městečko je dnes už jenom skanzen, vcelku nic moc. Mají tam poštu a pekařství s dobrým chlebem.

Na trajektu

A ještě několik obrázků z konce naší pouti. Jedeme lodí ze Svolværu do Skutviku.

All Rights Reserved © Michael Stanovský, 1997-2020, telefon: 603 538 168, mail: michael@stanovsky.eu, kontakty