ISLANDSKEJ KRAJ  (1996) – jezera

MICHAEL STANOVSKÝ

ISLAND • Reykjavík • Sopky • Termální oblasti • Jezera • Řeky a vodopády

V devadesátých letech jsem se dostal na sever Evropy. Vyfotil jsem tam pár obrázků, v Norsku na černobílý, na Islandu pak barevný film. Tehdejší fotky nejsou nic moc, ale v našich krajích to byla exotika. Po dlouhých letech abstinence to pro nás byl celý Sever naprostá exotika, dálava, polární kruh, nejsevernější místo Evropy. Z nadšení, nevědomosti a zároveň netušených možností v letech dalších jsem zplodil tyhle stránky „Islandskej kraj“ a „Norské obrázky“, které dnes vzbuzují spíš úsměv, ale jsou obrazem doby svého vzniku. Tak je tak také berte. Už jsem je chtěl smazat, ale bylo mi to líto. DÍKY.

Od těch dob jsem se tam dostal nesčíslněkrát, vyfotil mnoho lepších fotek, ale to už je jiná kapitola. Třeba to sem dám také. Nějaké mé čundry do Laponska naleznete tady www.severskelisty.cz/michalovyexpedice.

Na Islandu jsou také dvě krásná jezera. Tedy, ono jich je víc, ale já se tu zmíním o těch dvou.

Mývatn (jezero much) a Þingvallavatn („parlamentní“ jezero) jsou nejznámější a navíc mají jednu zvláštnost – probíhá tudy tektonický zlom mezi Evropou a Amerikou. Jak se na sebe tlačí evropská a americká pevninská kra, tak vzniká nestabilní tektonická oblast. To je onen Atlantický hřbet v Atlantickém oceánu. Když je tektonická oblast pár kilometrů pod vodou, tak o tom nikdo nic neví. Ale na severu podmořské sopky sopkovaly tak moc, že vzniknul Island. Půlka patří Americe, půlka Evropě. Zvláště v oblasti Þingvelliru můžete stát každou nohou v jiném světadíle.

 

Mývatn

Nejkrásnější kus Islandu. Jezero Mývatn – v překladu jezero much. Je to pravda, i když, nutno přiznat, pod Heklou to bylo horší. Dnes je krásný západ slunce (viz kýč na fotografii), zítra bude pršet a už nepřestane. Nejaktivnější tektonická oblast, taky se tu stýká Evropa s Amerikou, ale není to tu tak vyhraněný, jako u Þingvellíru. Kousek odtud je naposledy činná sopka Krafla (to platilo ještě v létě roku 1996, o vánocích tomu bylo již jinak).
Na Mývatnu je spousta zajímavostí. Například pseudokrátery – vybublala je nová láva deroucí se před 2000 lety přes starou lávu. Udělalo to blumbp a byl pseudokráter.

 

Grjótagjá

Jeskyně Grjotagjá s geotermální vodou. Je to asi 4 kilometry pěšky od Mývatnu mezi nádhernými bizarními lávovými útvary a útvarky. Jeskyně se dělí na dvě menší, jedné se říká dámská a druhé pánská sekce. Ještě nedávno sem jezdili turisti a zbohatlíci dělat mejdany a chlastat ledové šampaňské v horké vodě. Nicméně teplota vody v poslední době stoupla až na 50 stupňů, takže tam sotva strčíte nožku, aby nesmrděla, než dorazíte zpět k civilizaci.

 

Þingvellir

Zde jsou vidět skály – levá je v Evropě, pravá v Americe. Dole je země nikoho. V dáli je viděl vodní tříšť vodopádu Öxaráfoss na řece Öxará. Ještě dál není vidět jednací skály parlamentu. Je tu tektonická oblast, Evropa s Amerikou se na sebe tlačí, občas poklesne země. Hroby na hřbitově třeba i o pár centimetrů ročně, kostelík nedávno dokonce o 19 centimetrů. Je tu hotel a kostelík s domky pro jeptišky a jinak nic.

 

Þingvallavatn

Největší islandské jezero Þingvallavatn. Přírodní rezervace. Stýká se tu Evropa s Amerikou. Roku 930 zde založili nejstarší parlament na světě. Scházel se jednou ročně a pod širým nebem. Vikingové seděli na skále v Americe, mluvčí stáli pod nima na jiné skále v Evropě. V roce 999 tu přijali křesťanství. Dnes se tu parlament schází jen občas a symbolicky.

 

Jökulsárlon

Je to zátoka, laguna. Jde o jezírko, do kterého spadá ledovcový splaz Breidamerkurjökull z ledovce Vatnajökull. Ledovec se v laguně telí, nádherný ledový skulptury. Turisty tady vozí ve srandovních obojživelných loďobusech, mají jména po Islandských skřítcích jako vyšitý z Tolkiena. Třeba Gimli (ono se ve Středozemi vůbec mluvilo podobně jako na Islandu, však také pan spisovatel Tolkien byl jazykozpytec zaměřený na starogermánštinu – a islandština je v podstatě nezměněná starogermánština či norština z prvního tisíciletí). V laguně je lehce slaná voda, rybaří se tu (lososi a pstruzi), ráno nás vítali dokonce dva tuleni.

All Rights Reserved © Michael Stanovský, 1997-2020, telefon: 603 538 168, mail: michael@stanovsky.eu, kontakty